Zazvonil mi telefon a ozvalo se „Dobrý den, rád bych postavil pec na chleba. Mohli byste mi na ní dodat cihly?“ 

…a začal vyprávět příběh svého dědy, který jako mladý učeň za CK úřadů musel absolvovat několik let práce u pece ve Vídni, než dostal „glejt“, že tuto profesi může provozovat, že má všechny předpoklady, pro to aby se stal pekařem.

„Pec dědečka bych rád znovu postavil v Petrášově Dvoře a začal tam péct chleba. Musíme pec postavit, a to tak dobře, aby byla funkční,“ řekl na úvod Milan Šebesta. Problém je, že nám slovo pekař zlidovělo a již není moc odborníků, kteří by řemeslo uměli a také znali termíny: akumulace tepla, tepelná setrvačnost, proudění tepla, tepelné ztráty, odtah spalin, pnutí materiálu, tepelná roztažlivost aj. a dokázali by shrnout všechny své vědomosti do jednoho díla. Panu Šebestovi se to povedlo. Oslovil letitého znalce řemesla pana Tomana Vojtěcha a šlo se na věc.

Obnovení rodinné tradice

Hlavním důvodem, proč se zástupci rodinné firmy Cihelna Štěrboholy pustili do spolupráce na tomto díle, byla touha majitelů pece navázat na tradici rodinného řemesla, byť v jiném oboru. Cihelnu ve Štěrboholích provozoval pan stavitel Urban, který vyráběl cihly pro své stavby od roku 1929. Cihelnu vlastnil do roku 1952, kdy mu byla znárodněna. Pod různými provozovateli fungovala až do roku 1988. Po roce 1989 se rodinný podnik vrátil potomkům pana Urbana, kteří starou cihelnu zbourali a jako první cihláři po revoluci postavili nový závod a obnovili tradici předků.

Kvalitní ložisko

Požadavek na výrobky byl extrémní. Vyrobit cihly a použít historické postupy a materiály, a tak co možná nejlépe navázat na umění našich předků. To vše se podařilo splnit a pro stavbu pece tak mohly být použity cihly ze Štěrbohol. Cesta to však nebyla jednoduchá.

Výrobky cihelny se vyznačovaly vysokou kvalitou a hlavně pevností, což je dáno především vhodným materiálem pro dané výrobky. Nejlepší výrobek dosahuje pevnosti 86,5 MPa/cm2, při 40 zmrazovacích cyklech, ale to platí pouze pro atypické výrobky, jako jsou tzv. šancovky, cihly použité při rekonstrukci památníku v Terezíně. Standardní cihla plná v rozměru 290x140x65 dosahuje pevnosti více než 60 MPa/cm2. Tyto hodnoty jsou dány ložiskem suroviny. Jedná se o illitickou jílovitou břidlici z období ordoviku. Tomuto období odpovídají usazeniny na přelomu prvohor a druhohor.

Ve stejném období vznikl na území velké Prahy útvar s názvem Barrandov s nejstarším prvohorním pohořím. V okolí Prahy se nacházejí také druhohorní a mladší usazeniny, suroviny vhodné pro stavebnictví. Hovoříme tu o cihlářských jílech, keramických jílech a píscích. Proto všechny stavební suroviny snadno rozpojitelné pokračují od Barrandova směrem k nížinám celého středočeského kraje. Při použití těchto surovin se již za první republiky vyráběly výrobky, které se vyznačovaly vysokou kvalitou.

Dalším aspektem podtrhujícím vysokou kvalitu je skutečnost, že do těchto cihel nejsou přidávány žádné příměsi, ani v podobě lehčiv či ostřiv, které by měnily parametry budoucích výrobků.

Základní stavební prvky pece

Pro stavbu pece na chleba je nutné obstarat základní stavební prvky – podlahu, klenbu, izolant, plášť pece a dvířka.

Podlaha

Spodní část pece – žároviště je vyrobeno ze šamotových desek. Šamot je stavební hmota, která výborně odolává teplotním výkyvům. Je schopna odolat teplotám okolo 1650 oC. Složení bývá zpravidla 1/3 oxidu hlinitého a 2/3 oxidu křemičitého. Příměsi jako jsou železo, titan, zirkon, vápník a hořčík ovlivňují jeho barvu.

Při smíchání práškového šamotu a vody vzniká vodní sklo. To se v podobě nátěru aplikuje na stavební materiál, čímž se snižuje nasákavost výrobků. Díky tomu se do nich dostává méně vody, která by při teplotách pod bodem mrazu negativně ovlivňovala jejich vzhled a funkčnost. Voda nasáklá v cihle samozřejmě také po zmrznutí zvětšuje svůj objem a tato síla je tak velká, že umí porušit celistvost výrobku.

Další částí pece je klenba

Klenba je vyrobena z plných cihel o rozměru 290x140x65 s pevností P40 Mpa. Surovinou, která je použita na výrobu těchto cihel s vysokou pevností, jsou illitické břidlice. Charakteristickým znakem illitu je vyšší index lomu.

Illit se vyskytuje v jílových břidlicích, jílech a půdách, které obsahují kaolín, proto se tato surovina používá jak pro výrobu cihel, tak i pro výrobu keramiky. Illit byl pojmenován podle státu Illinois v USA, kde byl prvně popsán ve 40. letech 20. století.

Předpoklad vyšších pevností je dán vhodnou surovinou. Pevnost je měřena v akreditované laboratoři, kde je na výrobek vyvíjen tlak hydraulickým lisem se záznamovým zařízením.

Na cihlu bývá vyvíjen tlak na požadovanou hodnotu a sledují se změny v podobě prasklin, bočních výdutí či rozdrcení. Tak se dá určit, zda zkoumaný výrobek dosahuje požadovaných hodnot.

Druhou variantou je vyvíjení tlaku na výrobek do maximální hodnoty soudržnosti výrobku. Jelikož má tlakoměr záznamové zařízení, zaznamenávají se maximální hodnoty před rozpadem výrobku.

Další změřitelnou veličinou je objemová hmotnost [kg/cm3]. Tato veličina nám napoví jaké množství hmoty je v daném výrobku. Vyšší hodnota objemové hmotnosti souvisí s vyšší hodnotou akumulace tepla a delší tepelnou setrvačností. Výrobky, které dosahují těchto hodnot, byly speciálně vybrány pro klenbu pece. Vyšší hodnoty ovlivňují stálost prostředí v peci, což blahodárně ovlivňuje vsázku chleba v peci. Nedochází k teplotním výkyvům, teplotní změny nemají skokový charakter.

Izolant

Pro izolaci klenby pece bylo v tomto případě použito křemičitého písku frakce 2-4 mm. Využíván je pro svou vysokou teplotu tání 1413,85 oC, a vysoké hodnoty tepelné vodivosti 0,55 W.m-1.K-1.. Při stavbě pece na chleba v Klánovicích u Prahy byly jako izolant použity rozdrcené střepy, které plní obdobnou funkci.

Plášť pece byl obezděn cihlou plnou 290x140x65 P40 z Cihelny Štěrboholy. Bylo použito cihel s vysokou pevností. Jednalo se o boční a čelní části pece, kde se využily cihly stejného typu jako v minulosti. Snahou bylo postavit věrohodnou repliku pece s částí původních prvků tak, aby se zachovala historická hodnota, dodržela tradice a – v neposlední řadě – aby bylo možné porovnat finální výrobky z moderních pekáren s výrobky z pece postavené v souladu s tradicemi našich předků.

Dobrým příkladem jsou dvířka. Bylo použito historických litinových prvků, které již v 19. století dodávala firma Václava Kronera, Hořejší Staré Město u Trutnova. K peci byla přistavěna i místnost pro kynutí chleba, kde se využilo odpadního tepla ze samotné pece i z konstrukcí odvádějících spaliny.

Co dodat…

Panu Šebestovi povedlo něco úžasného, a to obnovit tradici, kterou jeho předci založili téměř před sto lety. Dne 2.3. 2018 provedl první vsázku do pece. Měl jsem tu možnost vidět celý postup na vlastní oči a je to opravdu zážitek.

Autor: Ing. Jan Fiala

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *